Město

Město aneb talentovky pt. 2

13. ledna 2014 v 20:37 | L'Artiste
Trošičku jsem z úkolů přeskočila z prvního dne na den poslední - nechci sem dávat úplně všechno. Poslední den jsme dostali osmihodinový úkol - téma bylo dost volné - "město". Ještě před tím, než jsme vyrazili fotit jsme museli dát na papír přesný koncept, který obsahoval co přesně chceme fotit, kolik toho chceme fotit, jak chceme fotky upravené (v teoretické rovině, stále platila magická formule "digitální fotografie bez úprav"), jak je chceme adjustované (tzn. na jakém materiálu vytištěné, v jakém rámu, etc..) a kde bychom je chtěli vystavovat.

Pro mě to byla celkem lahůdka, protože nejsem zvyklá vymýšlet koncept předem, ale vždy fotím to, co mě v danou chvíli zaujme, a právě podle toho se pak celý koncept odvíjí. Ale tohle téma mi vyloženě sedlo. Jako téma jsem si vybrala soubor portrétů občanů Plzně. Sice mi z toho spíše vyšla street fotografie, ale nevadí. Jsem na fotky poměrně pyšná - street mě opravdu baví, takže jsem byla strašně ráda, že můžu předvést, co umím.

Nakonec přišla ještě jedna super věc - měli jsme vymodelovat 3D model výstavy v reálném měřítku. Já a výtvarka jsme nikdy nebyli kamarádi, ale poprala jsem se s ním celkem obstojně. Fotografie jsem zamýšlela vystavovat ve veřejném parku, aby se staly součástí běžného života lidí, které jsem na fotkách vyobrazila. Ale jako modelovat park bylo vážně super :D

Okno do světa

4. ledna 2014 v 14:02 | L'Artiste
Další ze sérií, které jsem použila do portfolia. Některé fotky jsme mohly vidět už v létě v článku z dovolené k Krkonoších, kde jsem je nafotila.
Strašně mě zaujalo, jak bylo každé jinak vyzdobené, byly v něm jiné věci. Okna jsou totiž malý kousek našeho soukromí, který ukazujeme všem, kteří jdou kolem. V Krkonoších to vzali se stylem :D




Love is in the air

3. července 2013 v 18:08 | L'Artiste
Tento objekt, jestli to tak jde nazvat, mě udivuje už několik měsíců. Přesněji od doby, kdy v těsné blízkosti mého bydliště začala probíhat stavba kulturního stánku alias divadla. Výhledově se na to těším, ale momentálně bych se nejraději přestěhovala. Z toho věčného bušení, mlácení, řezání a dalších libůstek mi téměř neustále třeští hlava. Začátek - 6:30 ráno - na prázdniny ideální čas, kdy vstávat. Jak taky jinak, že jo.

(ať žije obrazová kvalita blog.cz)

Ovšem tohle mě docela inspirovalo. Jak symbolické, že pomyslná láska visí spoutaná v řetězech. Ironie nad ironii. Možná vidím souvislosti tam, kde nejsou. Možná jsem příliš skeptická, ale takhle to prostě chodí. Láska je nefér. Pokud se, alespoň pro mě, někde nachází pomyslné vyobrazení lásky jako takové, rozhodně by vypadalo takhle. Industriálně a chladně.
....
Skeptikem se prostě člověk stává po špatných zkušenostech, co z toho. Doufám, že mě za tohle tvrzení neukamenujete, ale já si za ním stojím.
V tomto ohledu jsem opravdu nepoužitelná. Naprostý neromantik. Vlivem všeho....možná snad staršího bratra?....jsem na mužskou část populace opravdu (až příliš) ostrá. Nesnáším být roztomilá, přesto mi to spousty chlapů říká. "Ty jsi jako porcelánová panenka". Jenže pak se mnou taky tak zacházejí. Nesnáším se za to, jak vypadám. Většinu totiž zajímám jen a pouze kvůli tomu.

Ano, všechno tohle je ve mně schopna vyvolat jedna fotka. Příval myšlenek a pocitů. Jsem příliš dramatická a tragická, ale to už umělecké duše bývají.

Jak nás přijeli osvobodit až z Ameriky

6. května 2013 v 20:38 | L'Artiste
Fotoreport z plzeňských oslav osvobození, které se konaly v neděli 4. května.
Tenhle rok to bylo snad poprvé, co jsem se přišla podívat na průvod vojenských vozidel po hlavní třídě. A rozhodně jsem nelitovala. Upřímně - tanky a technika mě příliš neberou, ale co mě vážně zaujalo, byli váleční veteráni. Byli strašně dojatí. Oni i jejich doprovod - manželky, děti... Mávali na nás, salutovali, ukazovali nám zvednutý palec... Prostě to bylo moc dojemné. Nevěřila bych, že to na mně zanechá takovou stopu. Člověk si uvědomí, co museli jiní obětovat, abychom se měli tak, jak se máme v dnešní době. Že to takové nebylo vždycky. Pořád si na dnešní dobu stěžujeme, ale je skutečně tak špatá? Nemyslím.
Se svým foťákem jsem tam budila docela pozornost, hlavně díky tomu, že jsem stála v první radě a bylo na mě docela vidět, a tak mi někteří i pózovali. Vzniklo celkem cca 350 fotek. Snažila jsem se vybrat ty nejzajímavější. A přiznávám bez mučení, že vojenskou techniku na nich moc neuvidíte :D



Ironie

18. března 2013 v 21:05 | L'Artiste
Při brouzdání archivem jsem narazila na tenhle snímek. V roce, kdy byl vyfocen se mi nezdál dost dobrý na zveřejnění, ale dnes, když jsem ho po dlouhé době uviděla, uvědomila jsem si, jak moc vystihuje moji současnou situaci.
Koukat na tohle každodenně z okna je vážně zábava. Uvědomíte si, kde to vlastně žijete.


btw zkuste spočítat ptáky v pozadí... Magické číslo :)

Make a wish

25. října 2011 v 17:56 | L'Artiste
Jeden ze symbolů Plzňe - andělíček. Když na něj sáhnete splní se vám přání :)

Městské zrcadlo

28. května 2011 v 10:49 | L'Artiste
nekopírovat

Oslavy osvobození

15. května 2011 v 16:52 | L'Artiste
Tak teď už jedna vážně:)



nekopírovat

Outback *5*

30. dubna 2011 v 15:20 | L'Artiste
no ten zbytek :)



vodní elektrárna... na jméno si fakt nevzpomenu..

Outback *4*

29. dubna 2011 v 18:27 | L'Artiste
další sérka:



hmm... jak to nazvat? Že by apokalypsa?


kdyby někdo nepoznal co je na tý cedulce, tak jsou to Dobříčany :)

 
 

Reklama

Veškeré fotografie, grafika a texty jsou chráněny autorským právem!

Licence Creative Commons